Оригинален текст
Prameny rek tйto zeme lemovanй lesy,
Nasбklй vunн dreva a plodu.
Vнly strбЮн cistotu toku,
KaЮdб vlna je duch tйto zeme.
Poklady uloЮenй ve stбrн kamenu,
Poselstvн psanб nemэmi svedky.
ReciЪte se rozЪirujн a vнtr zpнvб hymny.
Slunce zdravн tuto zemi kaЮdэ den.
Zahбnн smutek stнnu.
PнЪI kroniku tйto zeme, naslouchбm chorбlu vetru,
Vyprбvenн kamenu a Ъepotu cest, revu velkэch rek.
Jsem synem tйto zeme uloЮenй v lune Starйho kontinentu,
Kde Юijн mэty v kaЮdй vetvi starэch stromu.
Jejich mнza je mб krev a mб krev jejich voda.
Jб zdravнm Mesнc a tuto zemi.
PнЪI kroniku za temnэch nocн
Strнbrnэ trpyt Mesнce dopadб na krajinu,
Stнny tancн ohnivэ tanec, snoubн se s kmeny stromu.
Tanec svetel, samota priЪla, uvolnuje pouta dбvnэch dob.
Den usнnб-soumrak mэtu. Pluj! Pluj mб mocnб pнsen!