Оригинален текст
1. Snad moná zítra já nebudu stejná,
u nechci být dál obyčejná.
Jsou večery delí,
já dospělejí ne ostatním můe se zdát.
Jsem kapkou v moři,
co hráze boří
a devátou vlnou se tváří.
R: Proč jak zapadlej krám cítit se mám, kdy svítá....
Dnes u neotvírám, ve výkách si lítám.
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řeí rád.
Padne noc chci ve výkách se líbat.
2. Den líně snídá, čas dál si běí,
já dnenímu ránu nevěřím.
e pro pár kouzel, svět neprobouzel....
A tak v deti mám sama stát.
R: Proč jak zapadlej krám cítit se mám, kdy svítá....
Dnes u neotvírám, ve výkách si lítám.
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řeí rád.
Padne noc chci ve výkách se líbat.
Stejný stín, stejný splín, stejný smích já v sobě mám.
Nejsi tím, kdo mámin klín v téhle době nehledá.
U moná zítra já nebudu stejná,
snad moná zítra neobyčejná chci se stát.
R: Proč jak zapadlej krám cítit se mám ?
Dnes u neotvírám, neotvírám.
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řeí rád.
Padne noc chci ve výkách se líbat.
kdy svítá....
Pády nespočítám, ve výkách si lítám.
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řeí rád.
Padne noc chci ve výkách se líbat.